Digitální fotoaparát obvykle zaznamená snímky s poměrem stran šířky k výšce 4:3 odvozeným z rozměru televizní obrazovky (např. 640:480 bodů, 1600:1200 a pod.). To je trochu problém, protože velikosti fotografií, a tím i albíček a rámů, jsou za desetiletí ustálené spíše s poměrem stran 3:2 odvozeným z rozměru kinofilmu 24×36 mm (resp. 2:3 např. 10×15, 20×30…). Jsou tři nedokonalé způsoby jak ze „čtverce“ udělat „obdélník“.
Bez ořezu – respektujeme motiv obrázku, nic nechybí a rozdílný poměr stran doplní bílé okraje po stranách. Někdy se toto řešení označuje jako plný formát. Takto zpracujeme fotky pokud není upřesněno jinak.
S ořezem – respektujeme vzhled fotky, která je bez rušivých bílých okrajů. Cenou za krásu je částečný ořez motivu, který je u fota 10×15 asi 12 % z užší strany. Možné velikosti jsou: 9×13, 10×15, 13×18, 15×21, 20×30.
No resize – formát, který je bez okrajů a má vhodný poměr stran 4:3. Podmínkou je mít data upraveny s poměrem stran 4:3 a tiskovém rozlišení 300 DPI.. Prostřednictvím online sběrny Click4foto.cz není nabízen.